Proč nesmíte chybět na příštím CopyCampu? Jednoduše – kvůli LÁSCE!

Pražský CopyCamp, pořádaný 21. 3. 2014 v divadle Ponec, se nesl v jarním duchu. Znáte to. K jaru patří hlavně sluníčko, květiny a líbání pod rozkvetlou třešní. Všechny účastníky tak spojovala jedna důležitá věc – láska k psaní.

CopyCampy mě většinu mého života míjely. Nebyl čas a dlouhou dobu ani zájem. Jejich přínos mi tak trochu unikal. Přitom jsem věděla, že moje bývalá kolegyně Markéta z nich přijížděla nadšená. To samé se dá říct o Kubovi, který o akci v roce 2013 rovněž napsal článek.

Vše se změnilo s příchodem nového roku. Ostravský BarCamp mě utvrdil v tom, že si z něj minimálně můžu přivézt velkou motivaci. A to se počítá! Jelikož je Praha od mého trvalého bydliště, co bys kamenem dohodil, nemohla jsem si tuhle zaláskovanou akci nechat ujít.

Seznam se. Hned teď!

Holky z H1.cz už předem avizovaly, že nepůjde wi-fi. Začátek celé akce byl vskutku originální. Pod vedením Pavlíny Louženské jsme se soustředili na vytváření opravdových společenských sítí, abychom nepostrádali ty sociální. Po „škatulata hejbejte se” jsme se měli seznámit se svým sousedem, který musel být opačného pohlaví. V průběhu toho došlo na první dojmy, pusu, seznámení s rodiči, papírové prstýnky, žádosti o ruku, nebo na pověstnou „selfie”. Celé publikum se tak už od začátku skvěle bavilo.

I LOVE PR

Čím více času ubíhalo, tím byly přednášky zajímavější. Alespoň tedy pro mě. I když by se dalo předpokládat, že ke konci dne budou všichni unavení a nedokáží se nadále soustředit, opak byl pravdou. Daniel Dočekal otevřel téma PR a tiskových zpráv. Tato oblast mě hodně baví a snažím se v ní co nejvíce vzdělávat. Daniel mi připomněl, že tiskové zprávy píšeme hlavně pro novináře a že se nejedná o reklamní leták nebo plnohodnotný článek. Vysvětlil, jak by měl náš přístup vypadat – že nestačí, aby tiskovou zprávu psala sekretářka, nebo že čísla fungují vždy a všude. Danielovu placku s „I love PR” si vzali snad všichni, jen já ji někde ztratila. Ale to neznamená, že PR nemiluji!

Sleva? Ne… Kvalita!

Výstup Honzy Sudy byl překvapivý a vtipný. Hovořil o tom, že jedním nebo dvěma slovy lze změnit míru prokliku o sto procent. Skoro všichni jsme si mysleli, že nejvíce lidí klikne na text obsahující slovo „sleva” (v souvislosti s reklamou pro obchodní řetězec Tesco). Opak byl pravdou a vítězství „vysoce kvalitní potraviny” nás všechny přinejmenším překvapilo. A co jsme si měli z přednášky odnést? Testovat, testovat a zase testovat!

Život na volné noze

Hodně mě bavily sympatické holky Míša Gregorová a Adéla Flejšarová, pracující v oblasti PR. Znovu jsem se ujistila, že podnikání na volné noze je hodně těžkou záležitostí. Mluvily o tom, jak měly ze začátku potřebu pracovat stejně jako „normální lidé”. Jak se z osmihodinového pracovního cyklu nedokázaly vymanit a jak dlouho trvalo, než si opravdu uměly zorganizovat svůj čas bez výčitek. Dalšími mezníky byla slova jako pověst a doporučení. Pokud svou práci děláte pořádně, buďte si jistí, že se o tom dozví další klienti. A pokud ne, dozví se to taky.

Absolvovala jsem dokonce jeden workshop, který nesl název „Jak poznat a přijmout vlastní styl” a vedl ho Pavel Šenkapoun. O svém stylu psaní mám dost negativní představu. Díky Pavlovi jsem si ale uvědomila, že se sice musím ještě hodně snažit, ale zároveň ho přijmout. Pavel nám dal praktické rady, jak si svůj vlastní styl definovat. Jakmile budu mít více času, určitě se do toho pustím. Třeba mě tato zdánlivá zbytečnost posune a budu mít svůj styl alespoň trochu ráda.

CopyCampu jsem se však neúčastnila sama. Z JIRKONT.cz mi dělala podporu kamarádka a kolegyně Verča Hájková. A jaké jsou její dojmy?

Tohle byl můj vůbec první CopyCamp. Do divadla Ponec jsem jela jako nepopsaný list a neměla ani tušení, co mě čeká. Byla jsem si jistá pouze tím, že tam nikoho neznám a naplňovalo mě pozitivní očekávání. Počáteční strach z neznáma jsem ze sebe však rychle setřásla. Hned ode dveří byla cítit kamarádská a společenská nálada. Po absolvování úvodních slov, kdy jsme si měli sednout holka – kluk vedle sebe, mi nedělalo problém vžít se do role „manželky”, které jsem se dle mého zhostila skvěle.

Za celý den jsem absolvovala 7 přednášek a 1 workshop. Ani jednou jsem se nenudila. Musím však přiznat, že nejvíc mě bavila poslední přednáška Daniela Dočekala o PR a tiskových zprávách. Tento den mi dal mnoho skvělých zkušeností, poznatků, pozitivní energie, a hlavně nových přátel jak ze samotného CopyCampu, tak z after party. Pokud mohu říct jediné: „Doporučuji všem nadšeným copywriterům, marketingovým konzultantům, manažerům, redaktorům a dalším nadšeným lidičkám: následující CopyCamp si nenechte ujít!”.

A co dál?

Příjemné prostředí divadla Ponec bylo třešničkou na dortu. Na opravdovém dortu, který vážně byl. A s marcipánem! Skvělé prostory divadla fajnovou atmosféru jen podtrhly. Musím ještě zmínit výborný catering a celkově skvěle zvládnutou organizaci.

Z CopyCampu už se začínají objevovat první články. Pokud se chcete ponořit do větší hloubky, určitě si přečtěte text od Richarda Dobiáše nebo Pavla Šenkapouna. Nezbývá než poděkovat za skvěle strávený den i kreativní afterparty se Slampoetry.