Rozhovor s Katkou Zeminovou o životě v Estonsku a práci na dálku

Poslední dobou dělám rozhovory s kolegyněmi celkem často. V JIRKONT.cz mám to štěstí, že pracuji se samými zajímavými lidmi. Katka se před nějakou dobou vydala do Estonska, odkud pracuje na dálku. Zajímalo mě, jak se jí v této severské zemi líbí, jak jí jde práce a co si Estonci myslí o Češích.

Proč ses rozhodla zrovna pro Estonsko? Co tam vlastně studuješ?

Na výběr byla spousta zemí a každý chtěl hlavně někam k moři do tepla, ale mně se líbil spíš sever. Chtěla jsem zkusit třeba Island nebo Norsko, kam se běžně o prázdninách nepodívám. Jenže všude bylo poměrně draho a v porovnání s výší stipendia bych tam s penězi moc nevyšla. Nakonec jsem se rozhodla pro Estonsko, odkud je to jen kousek do Ruska a Finska.

Studuji tady Business and Administration, v Čechách bychom řekli „Ekonomiku a management”. Celkově se tu výuka hodně liší. Vše je založené hlavně na domácí přípravě a pravidelném čtení. Testy jsou formou esejí, nikdo neřeší fakta a detaily, ale hlavně se zkouší celkové pochopení probrané látky. Taky mi tu předměty přijdou o něco zajímavější, protože jsou zaměřené především na praktické informace.

Na jak dlouho tam jsi?

Přijela jsem oficiálně na pět měsíců, ale stipendium mi přidělili jen na čtyři a půl – semestr nám začal až desátého února. V konečné fázi ale plánuji návrat už po čtyřech měsících, protože zkoušky probíhají hlavně koncem května.

Stýská se ti po něčem konkrétním v ČR?

Stýská se mi samozřejmě po rodině a mých blízkých, ale díky Skypu je to tu mnohem jednodušší. Také se mi stýskalo po orchestru, hraji poměrně dlouho na klarinet a pravidelné zkoušky mi opravdu chyběly. Ale nakonec se tu objevila příležitost hrát v místním symfonickém orchestru a minulý víkend jsem se dokonce zúčastnila víkendového soustředění, takže momentálně jsem vlastně docela spokojená.

Je v Estonsku nějaká věc, která se ti zdá daleko lepší, než u nás?

Estonci jsou známí svou stydlivostí, ale hlavně pomalým tempem. Nic nedělají uspěchaně, nikam nechvátají a nenechají se ničím vystresovat. Opravdu obdivuji, s jakým klidem a přehledem to všechno zvládají. Ale také mě občas dokáží pěkně vytočit nekonečné fronty u pokladen a rozvážné tempo místních pokladních. Naopak potěšujícím faktem je místní autobusová doprava. Společnost Luxexpress má všechny autobusy skutečně luxusní, jezdí velmi často a také opravdu levně. Od května 2014 bude spuštěna nová autobusová linka mezi mým studijním městem Tartu a Prahou, takže už téměř kupuji lístek.

Jak je to tam s pracovním trhem? Myslíš, že by si na tu dobu, co tam jsi, sehnala nějakou práci?

Co jsem slyšela od ostatních spolužáků a místních, bez estonštiny je téměř nemožné nějakou brigádu sehnat. Studenti, kteří tu jsou na praxi, pracují zdarma a stejně tak mnoho dalších působí v různých organizacích jen jako dobrovolníci.

Pracuje se ti na dálku pohodlně?

Práci tu beru hodně odlišně, spíš jako koníček a hlavně jako odreagování. Po škole a několika hodinách čtení anglických textů si ráda otevřu české stránky, přečtu nejnovější zprávy a pak se pustím do psaní nějakého článku v češtině. Počasí tu stále ještě není úplně jarní, bývá maximálně osm stupňů, občas se sněžením. Takže pokud zrovna není nějaká společenská akce, sedíme na koleji a nudíme se. Proto s radostí vítám každý nový úkol.

Objevila si nějaké problémy, které taková práce přináší?

Problémem se tu pro mě stal počítač, který je naprostou nutností. Všechno povinné čtení máme pouze na internetu, stejně tak slovník, facebook, Skype, filmy apod. To znamená mnoho hodin strávených u monitoru a pokud chci pracovat, opět nutně potřebuji počítač. Občas mám pocit, že to moje oči nepřežijí, ale co se dá dělat.

Internet funguje dobře? 🙂

O internetu bych snad ani nemluvila. Estonsko je proslulé tím, že se téměř všude dá chytit nějaké wifi připojení, ale moje kolej musí být výjimka. Wifi tu samozřejmě máme, ale v mém pokoji se signál téměř nevyskytuje, takže jsme odkázáni na kabel. Kromě toho se internet platí zvlášť a stejně tak je samozřejmostí poměrně vysoký extra poplatek za sdělení hesla. Nepochopitelné!

Myslíš, že by si práci na dálku mohla dělat dlouhodobě?

Já si myslím, že bych tuhle práci mohla dělat tak dlouho, jak jen to bude možné a hlavně tak dlouho, jak to bude nezbytné. Každá koruna (euro) se tu hodí. Studijní stipendium není nijak zvlášť vysoké a pokud se chceš podívat také trochu po okolí, je další příjem nezbytností. Občas se mi sice stane, že na práci naprosto zapomenu, ale to jen na chvilku.

Jak reagují Estonci na to, že jsi z Česka? Mají nějaké předsudky?

Docela mě překvapilo, kolik Estonců vědělo naprosto přesně, kde je Česká republika a jaké je hlavní město. Ale ještě víc mě udivilo, že někteří Čechy dokonce navštívili, nebo se tam chystají. Praha je tu opravdu oblíbená. Dokonce prý tady je cestovní agentura, která se na výlety do Čech přímo specializuje.

Když jim řekneš, jaký typ práce děláš, přijde jim to normální?

Málokdo z těch, co jsem jim svou práci popisovala, si uměl přesně představit, co opravdu dělám. Projekt Dareckovnik.cz, na kterém převážně pracuji, ale všechny nadchl a slyšela jsem jen samé kladné ohlasy. Celkově však téměř nikomu nepřišlo normální, že tu vůbec nějakou práci mám a že si tak mohu vydělávat peníze „z pohodlí koleje”.